Blog

Můj příběh

Můj příběh.

Můj příběh začíná v roce 2001. V tomto roce jsem se stal manažerem v jedné nejmenované finanční společnosti. V době kdy jsem do této společnosti nastupoval, mi bylo 29 let a byl jsem v dobré kondici. Moje váha se v té době pohybovala okolo 100 kg a to bylo – vzhledem k tomu, že jsem intenzivně posiloval – přiměřené mé výšce 190 cm. Dle klasických měřítek WHO jsem sice měl nadváhu, ale „BMI“ nepočítalo s námi kulturisty. Měl jsem něco přes 25% tuku, ale necítil jsem to jako problém, protože jsem nepociťoval žádné zdravotní potíže ani nepříjemné pocity. Zkrátka kluk jako buk.

Od té doby se ale situace – zprvu nenápadně – začala měnit. Bylo to asi jako s žábou, kterou chcete zaživa uvařit (promiňte mi ten příměr, ale je nadmíru výstižný). Pokud uvedete vodu do varu a poté do ní žábu vhodíte, okamžitě vyskočí. Ale pokud ji vložíte do studené vody a poté ji pomalu začnete ohřívat až k bodu varu, bez problémů žábu uvaříte. A tak se to stalo i mně. Doslova jsem se pomalu a nenápadně uvařil.

Vzhledem k časové náročnosti mého zaměstnání sportovních aktivit pomalu ubývalo a začal převažovat (především) sedavý způsob života. V práci jsem seděl, v autě jsem seděl a když jsem přišel domů seděl jsem u televize nebo u počítače. Stresy a nespokojenost jsem řešil jídlem. Kvanty jídla. Kvanty nezdravého jídla v podobě večerních záchvatů obžerství. K mé obrovské smůle je moje – dnes už bývalá – manželka excelentní kuchařkou a teplé a výživné večeře byly na denním, tedy spíše večerním a nočním pořádku.

A tak jsem se jednoho dne projedl až k úctyhodným 139 kg živé jateční váhy. A začaly problémy. Nejdříve zcela nenápadně a nevinně. Ani jsem skoro nepostřehl, že mi začíná dělat potíže jakýkoliv rychlejší pohyb. Do schodů jsem funěl jako parní lokomotiva a krůpěje potu na skráních mi byly věčnými souputníky. Časté nachlazení, zažívací potíže, bolesti hlavy a únavu jsem vnímal jako běžnou součást životního standardu moderního muže. Dnes, když se dívám zpět musím se usmívat nad svým. ignorantstvím a hloupou nevědomostí. Vůbec jsem neviděl souvislosti.

V roce 2005 jsem se konečně nervově zhroutil. Propadl jsem úzkostným stavům, které zahrnovaly i strach ze smrti na nějakou vážnou chorobu. Veškeré signály těla jsem považoval za všechno možné jen ne za to čím ve skutečnosti byly, a to varováním. Prošel jsem bezpočtem lékařských ordinací specialistů, různých vyšetření a jednotlivých diagnóz. Na řadu přišly i léky. Váha 139 kg, krevní tlak 160/110 a několik kritických údajů z biochemického vyšetření krve. Co jsem udělal špatně? Kde jsem udělal chybu? Za co jsem tak trestán? Dělal jsem všechno, co dělali ostatní. Jedl jsem jako ostatní, nehýbal jsem se jako ostatní, trávil jsem život v zaměstnání a před televizí jako ostatní, stresoval jsem se jako ostatní…..myslel jsem jako ostatní. Ano, takový jsem byl. A jednoho dne se to stalo.

Došel jsem na okraj propasti. Zůstal jsem sám po nevydařeném manželství. Sám se svým zoufalstvím. Mohl jsem na vše rezignovat a zůstat dál stejný. Nezměněn. Ale já jsem začal hledat. Začal jsem hledat pravdu. Už jsem nechtěl být otrokem své mysli ovlivňované reklamou, tupými názory papouškovanými našimi velkolepými autoritami z řad lékařů, učitelů, vědců, obchodníků a jiných jim podobných a své vlastní pohodlnosti. Ne. Už ne. Vydal jsem se na dobrodružnou cestu hledání zdraví, vitality, vnitřní síly, klidu, krásy těla a ducha. Na cestu hledání pravdy.

A našel jsem. Našel jsem pravdu jednoduchou a čistou. Zjistil jsem, že se moje tělesná schránka, můj chrám, stala kyselou skládkou toxického odpadu ve které přestal proudit život. Zjistil jsem, že moje mysl převzala vládu nad mým životem a stal se z ní nástroj sebedestrukce. Musel jsem něco změnit. Ze všech nalezených dílčích způsobů detoxikace a revitalizace organismu, redukce hmotnosti, ozdravění těla i mysli a znovuzískání tělesné kondice a krásy, jsem sestavil fungující celek. Metodu. Díky této metodě jsem zredukoval hmotnost o 47kg a opět pomalu začal získávat ztracené zdraví a vitalitu. Tuto metodu jsem nazval Vitální princip.

Není to žádné kouzlo, žádná čarovná pilulka či zázračný postup. Neprozradím Vám žádný tajný návod. Nechci Vám prodat žádný nový lék nebo doplněk výživy. Nechci, aby se z Vás staly stroje polykající pilulky nebo matematici topící se ve výpočtech kalorií. To přenechám svým váženým kolegům. Ne, nic z toho Vitální princip není. Vitální princip je trvalé řešení našich problémů. Žádné jojo efekty či vedlejší účinky. Stačí si osvojit a dodržovat několik jednoduchých základních pravidel.

Dovolte mi nyní stát se Vaším průvodcem. Průvodcem na cestě k Vaší představě zdraví, vitality a krásy. Nebojte se se mnou vstoupit na tuto cestu, kterou jsem už prošel a nyní jsem připraven doprovázet právě Vás. Vítejte v mém světě. Světě přirozeného zdraví,  vitality a krásy štíhlého těla.

Jindřich Tvrdík

 

Cesta
Cesta